Ruka je osamělý lovec Katja Brunner

Lidé s ženskou identitou jsou největší světovou menšinou.“  

Tři herecké grácie, tři ženy, stařeny, matky, princezny, rebelky, pixely na obrazovce, prostě tři ženská těla. Objekty. Projekční plátna na sny. Kvótované pohlaví! A samozřejmě sbor bulimiček. Ale čí je ta zvídavá ruka? Snad ne nějakého muže! Snad ne nějakého režiséra! Kam až jí dovolíme sáhnout? A měly bychom jí to vůbec dovolovat?

Zatímco ve většinové české společnosti dochází v posledních letech k výraznému genderovému progresu, kulturní prostředí zůstává tradičně pozadu. Od roku 1993 se na postu českého ministra kultury zatím vystřídalo 16 mužů a 2 ženy. České kulturní instituce vedou z více jak 70 procent muži. Je umění pouze doménou „silných mužských paží“ a genderových stereotypů? Nebo snad neumí ženy dostatečně „obětovat svá těla vyššímu principu“? 

Rubínovská reflexe kvantity i kvality sexuálního násilí na ženách v české kulturní obci i mimo ní, zábavný a poučný quasi-autobiografický kabaret s množstvím odvážných čísel z pera jedné z nejvýraznějších evropských autorek nové generace. Revoluce něžného pohlaví v dohlednu! A možná přijde i Věra Jourová…

Hru uvádíme v české premiéře v překladu Viktorie Knotkové.

Překlad
Viktorie Knotková

Režie
Ondřej Štefaňák

Dramaturgie
Lucie Ferenzová, Dagmar Radová

Premiéra
červen 2020