Sezona 2023/2024

Ticho.

Hudební skladatel, experimentátor a myslitel John Cage ve svých přednáškách, ale také ve svém díle, poukazoval na ticho jako podstatnou součást hudby, kterou nelze vnímat jako samozřejmost. Ticho vytváří nejen kontrapunkt ke zvuku, ale současně v tichu lze slyšet to, co normálně slyšet není. Ticho je tak pokaždé jiné.

Ticho je také nedílnou součástí meditačních a spirituálních technik napříč náboženstvími i kulturami. Ticho přináší soustředění a možnost se usebrat. Ticho poskytuje prostor naslouchat sám sobě, ale i druhým. Umožňuje lépe pozorovat, co se skutečně pod povrchem děje. Odhalovat pravé příčiny situací, které se v běhu, slovech a hluku každodennosti zdají být nečitelné, nebo naopak velmi jasné a samozřejmé.

(Zkuste si vypnout u svého oblíbeného filmu zvuk a pozorovat ho v tichu. Možná jste tento film ještě nikdy neviděli.)

Tuto sezonu vzniknou v A studiu Rubín dvě inscenace.

První nese název To ticho, když přijdeš domů. Režisérka Alexandra Bolfová se svým týmem zkoumá téma života o samotě. Inspiruje se nejen reálnými osobami, pro které se stala samota a často také ticho nezbytnými životními prvky, ale inspiruje se i jejich literárními spřízněnci. To ticho, když přijdeš domů poodkrývá tajmenou říši živočichů, kterým se někdy říká singles, podivíni, staré panny a mládenci nebo samorosti.
Druhá inscenace, která má o poznání prozaičtější název, Istanbulská úmluva, pojednává skutečně Istanbulské úmluvě. Režisérka Barbara Herz, která soustavně v české divadelním prostředí rozvíjí dokumentární metody, se nyní zaměří na tento dokument, který téměř nikdo nečetl, ale všichni na něj mají svůj názor. A právě tyto názory jsou o to výraznější a významnější, ve chvíli, kdy je na obzoru dalšímu pokus o jeho ratifikaci. Základ Istanbulské úmluvy pojednává o potírání násilí vůči ženám a domácímu násilí, zdánlivě se jedná o něco, pod co by se mohl podepsat každý. Paradoxně tento dokument vyvolává nejen silné emoce, ale dokonce něco, co by se dalo nazvat kulturní válkou. Zkrátka výživná půda pro intenzivní divadelní dokument.

Obě inscenace této sezony režírují ženy. Je to fakt, o kterém by se mělo mluvit nahlas? Nebo by bylo lepší, kdyby mohl zůstat tiše. Protože, pokud by mohl zůstat tiše, znamenalo by to, že pokud všechny inscenace sezony režírují jen ženy, není to nic výjimečného?

Raději tedy ticho.
Ticho je překvapivé.
Odevzdávající se.
Povznášející
Ticho je mizející položka.
Ticho sjednocuje.

PS:
Jako žánrový kontrapunkt vznikne ještě malá loutková inscenace pro dospělé. Jedná se o autorský počin herce mnoha zaměření a koneckonců i ocenění Jiřího Knihy. Inscenace Velký Nabíječ se bude, jak název lehce napovídá, věnovat tématu pornografie. A to nejen z historické perspektivy, ale obrátí se i na její online byznysovou současnost, rozkrývat bude mnohá klišé a genderové stereotypy. To vše ovšem plyšově vtipném až ironickém balení.