Fakani Pier Paolo Pasolini

„Ty debilní hlavo z prdele vytažená!“

Radikální interpretace textu italského kontroverzního autora Piera Paola Pasolinoho Ragazzi di vita s výjimečným hereckým obsazením. 

Příběh bezprizorných fakanů odehrávající se v troskách poválečného Říma s Tiberem plným bordelu. Co jsou tihle fakani zač? Přezdívky, falešná jména, krajní existence, teenageři. Kudrnka krade všechno co může, aby měl na starou tlustou kurvu. Přichází ale o rodiče, když se škola, pseudosociální bydlení napěchované lidmi zbídačenými poválečnou situací, kteří spíše připomínají naprosté trosky, zřítí k zemi. Marcel, Kudrnkův man in crime, umírá v deliriu obklopen nesoucitnými jeptiškami. Přestaň už mlít, brzo bude po všem! Ranaře Ameriga zanechají policisté po přestřelce raději vykrvácet, než aby se pokusili o jeho záchranu. Ušmudlaného a submisivního Filcku jeho souputníci, kteří se chtějí, jak to tak u chlapců jejich věku bývá, zavděčit uhrovatým dívkám, krutě upálí u sloupu elektrického vedení. Votrava? Tubera, dva tři roky života max. Alvaro umírá při autonehodě ve voze plném ukradených slepic. Aldíček na mámu (zřejmě taky šlapku), kterou z hloubi duše nenávidí, vytahuje kuchyňský nůž. Už konečně sklapni, matko! 

Kdyby se další z fakanů utopil ve špinavé řece, bude vůbec někomu chybět? Zničený slavný Řím, věčné město, jako obraz naší západní civilizace. A fakani jako všudypřítomné krysy. Je cenou za přežití brutálních podmínek morální degradace? Jaký je vztah mezi ideálem italského fašismu a deziluzí pokořené společnosti? Fakani jako ostrá břitva našich životních hodnot. Jak být slušný, když mě to rodiče nenaučili? Přenecháme našim dětem svět, ve kterém nebudou muset svému „příteli“ ve spánku na lavičce v parku ukrást boty? Není to náhodou váš fakan? 

Divadelní GTA o spásu lidské duše. Směšně tragický survival tepající životem! A co děti, mají si kde „hrát“?