Ufer des Verschwindens / Endemité: příběhy mizení (DE) Dagmar Fričová, Matthias Naumann

Inscenace Endemité: příběhy mizení / Ufer des Verschwindes má dvojí podobu. Na základě textu, který autoři Dagmar Fričová (A studio Rubín) a Matthias Naumann (Futur II konjuktiv) napsali společně, vznikly dvě zcela odlišné inscenace. Jedna v A studiu Rubín v Praze a druhá v Berlíně v Theater unterm Dach. 

Obě uvádíme v rámci off programu Pražského divadelního festivalu německého jazyka.

Jezera se zmenšují, břehy se rozšiřují, znovu se objevují vesnice a endemická ryba začíná mluvit. Se změnou klimatu a proměnou krajiny dochází ke konfliktům mezi generacemi. Dívka na cestě do lesa hledá způsob, jak katastrofu přece jen zastavit. 

Theaterkollaborativ Futur II Konjunktiv vypráví absurdní, téměř pohádkové příběhy lidí na mizejících vodách. Inspirována výzkumem na jezerech v Braniborsku, v Lužici a v lyžařských střediscích v Krušných horách se prolínají fakta a fikce a vytvářejí realitu, která nemůže být naléhavější. Fantastický příběh o konci světa, jak ho známe, odehrávající se ve zpomaleném tempu před našima očima, se točí kolem bezmoci, touhy po nezměněné „normálnosti“ a otázky, jak se v této situaci chovat zodpovědně. V absurdně-komických, ale i magicko-realistických setkáních je vždy v centru pozornosti selhání a navázání komunikace.

Autor Matthias Naumann a česká autorka Dagmar Fričová vytvořili ve společném procesu psaní divadelní text, který bude mít téměř současně premiéru v různých inscenacích v Berlíně a v Praze.

Seen schrumpfen, Ufer breiten sich aus, Dörfer tauchen wieder auf und ein endemitischer Fisch beginnt zu sprechen. Während das Klima sich ändert und die Landschaften verändert, brechen Konflikte zwischen den Generationen hervor. Auf ihrem Weg in die Wälder sucht ein Mädchen danach, wie sich die Katastrophe vielleicht doch noch aufhalten lässt. 

Das Theaterkollaborativ Futur II Konjunktiv erzählt in Ufer des Verschwindens absurde, fast märchenhafte Geschichten von Menschen an verschwindenden Gewässern. Inspiriert von Recherchen an Brandenburger Seen, in der Lausitz und in Skigebieten des Erzgebirges vermischen sich Fakt und Fiktion einer Realität, die dringlicher nicht sein könnte. Die fantastische Geschichte vom sich in Zeitlupe vor unseren Augen abspielenden Ende der Welt, wie wir sie kennen, dreht sich um Hilflosigkeit, die Sehnsucht nach unveränderter ‚Normalität‘ und die Frage, wie man in dieser Situation verantwortlich handeln kann. In absurd-komischen, aber auch magisch-realistischen Begegnungen steht dabei immer wieder auch das Scheitern und Herstellen von Kommunikation im Fokus.

In einem gemeinsamen Schreibprozess entwickelten der Autor Matthias Naumann und die tschechische Schriftstellerin Dagmar Fričová einen Theatertext, der in unterschiedlichen Inszenierungen in Berlin und in Prag fast zeitgleich zur Uraufführung gebracht wird.

Gespielt in Deutsch mit tschechischen Untertiteln. / Hrajeme v němčině s českými titulky.