Náhradní existence Simona Petrů

„Svou duši – světlo, které je v tobě – zachráníš jen tak, že řekneš ne, že jim plivneš do ksichtu!”

Jak uniknout z kruté reality každodenního života
v nesvobodě a stereotypu „domácího vězení“ do „svobodného“ světa tvorby? Z doživotního živoření
v „jistotě nejhoršího“ zachraňuje stárnoucího spisovatele jen magický svět literatury a vzpomínek. Tato náhradní existence je jediným světlem
v temnotě bytu na pražském sídlišti, v temnotě, která zachvátila celý jeho svět. „Vlčácká“ realita stereotypu, ponížení a hlouposti však nepřestává bušit na dveře. Navenek předčasný stařec, uvnitř živoucí a energický autor, jehož jediným přítelem a souputníkem je žena Marie, přesto nachází dost síly, aby s notnou dávkou nadhledu, humoru, ironie a střízlivé sžíravosti dokázal brilantně pojmenovávat neuralgické body doby
i zrůdného totalitního systému, ve kterém musí žít
i umírat. 

Autorská inscenace, ve které se odráží jeden celý život Jana Zábrany. Jeden dlouhý Štědrý večer. Jedno lidské zoufalství v jednom režimu. Jedna náhradní existence za život v nesvobodě. Jeden osobní komentář k dějinám. 

Autorka textu Náhradní existence, Simona Petrů, čerpala zejména z deníků Jana Zábrany Celý život, povídky Psovod Gerža, knihy Evy Zábranové Flashky, Zábranových překladů z děl Sylvie Plath Ariel, Curzia Malaparteho Černý vítr, Allena Ginsberga Kvílení
a dalších. 

Inscenace vznikla s vědomím a laskavým svolením Evy Zábranové.